Moje osobní připomínky k met.listu

Vážená chovatelská komise.
Přestože nejsem přímo odborník na plemenitbu, ale jen chovatel perských koček, dovoluji si mít několik dotazů a připomínek k metodickému listu 2/2000 na základě zkušeností s vlastním chovem perských a kadeřavých koček.
Od roku 1992 vlastním chovnou stanici Od potoků. Začínala jsem v době cílené plemenitby a mnoho jsem se od MVDr. Mahelkové v té době naučila. Postupně jsem se začala zajímat o genetiku a snažila jsem se vylepšovat typ v mého chovu. K chovu BRX jsem se dostala zcela náhodou, když se mi v roce 1998 narodil kocour Blesk BRX d.Ve snaze vylepšit typ jsem nakryla kocourem IC. Felixem Od potoků jeho „neteř“ Lindu Od potoků a k mému překvapení se mimo pěkná perská koťátka narodil i kadeřavec. V té době platilo, že mohu volně používat k plemenitbě perských BRX, tak jsem si docela pěkně typového Bleska nechala. Od doby kdy začal krýt Felix, má nejméně 50 koťat, z toho 7 kadeřavých, jsem u žádného potomka nepozorovala špatný růst srstní hmoty. Také Blesk má s peršankami 10 koťat a jsou normálně osrstěná. Většina těchto zvířat je domácími mazlíky, ale jsou v tomto rodě i výstavně ocenění jedinci např. Bleskova sestra Bibina a Felixova sestra Fatima jsou šampiónkami, obě nesou pravděpodobnou nebo skutečnou vlohu pro kadeřavost a jsou s IC. Felixem tedy nežádoucí pro chov perských koček, ač podle výstavní posudků s výborným fenotypem. Také Lindě byl 2x udělen titul CAC. Nebudu dál uvádět jména mi známých perských koček s prokazatelnou vlohou pro kadeřavost s výborným perským fenotypem, zkrátka já osobně nevidím v růstu srstní hmoty důvod pro označení nežádoucího spojení PER s BRX a kočkami s vlohou pro kadeřavost. Názor chovatelské komise je ale jiný, tak když zůstane toto spojení perských a všech koček i jen možná s vlohou pro kadeřavost jako nežádoucí pro chov perských, pak dovolte pár praktických chovatelských dotazů a připomínek.
1. Budou všichni jedinci s vlohou plemennou knihou zpětně vyhledáni a následně vyřazeni z chovu perských? Nebo to postihne jen nově narozené? Jak se zbaví perské plemeno kadeřavé vlohy, která zůstává po generace skryta a objeví se až mnohdy po náhodném spojení dvou jedinců s vlohou? V mém chovu zůstala vloha skryta přes 10 generací a nechci domyslet kolik asi běhá a plodí po světě koček jen z této linie a dál roznáší tuto vlohu.
Při kombinaci PERvar x PERvar by se u 25% v potomstvu od těchto zvířat neměla vyskytnout vloha pro kadeřavost tzn. genotypově to budou PER, ale nebudou uznány jako čistokrevné PER – co s tímto „odpadem“, který může vykazovat dobrý perský typ? Nebo všechny potomky v těchto vrzích podrobit testovacímu křížení s BRX pro zjištění vlohy?
2. Jak se dochovat při stanoveném standartu pro Českou kadeřavou kočku „perský typ s kadeřavou dlouhou srstí“ pěkného BRX, když právě v typu je zatím velmi nejednotný? Půjde to bez použití perských koček? Podobně se při chovu EXO také postupovalo a nejlepší EXO jsou z vrhů EXOxPER. Možná to vidím špatně, ale podobnost tu je.
3. Nevím kolik nepřiznaných BRX je, ale mám obavu, že jich bude přibývat. Nebude méně přiznaných proto, že by se přestaly rodit nebo je chovatelé ve vrhu nepoznali, ale chovatelé je budou zapírat ve snaze si uchovat dál svého kocoura nebo kočku jako čistou perskou a tak se vyhnout označení nežádoucí pro chov perských a tím řízené plemenitbě.

4. Bude hlavní poradce chovu stačit kontrolovat všechny vrhy PERvar i bez narozených BRX? Nebo prostě předem neschválí jakékoliv spojení PER s PERvar nebo BRX? Myslím, že by reálnější bylo nechat tato spojení na dobrovolné kontrole pověřených poradců a nijak jinak je neomezovat, samozřejmě v rámci chovného řádu a pro chov BRX vybírat nejlepší jedince jak BRX tak PERvar. Přitom nechat na posuzovatelích na výstavách posouzení fenotypu a pak doporučit, ne zakazovat, pro chov jen perských, exotických nebo BRX nebo neomezeně s přihlédnutím k genotypu. Hlavní poradce by měl jako dosud vést celkovou evidenci co možná největšího počtu zvířat vhodných k chovu BRX a navrhovat jejich spojení a samozřejmě také kontrolovat a popisovat celé vrhy a ne jenom zvířata kadeřavá.. Podle mne je nejdůležitější zachycení co největšího počtu vhodných zvířat pro chov BRX a myslím, že to půjde jen seznamováním chovatelů i veřejnosti s tímto plemenem, získáváním nadšenců pro chov a tito nadšenci sami uvítají pomoc poradců, kteří budou radit a ne nařizovat a stanovovat tvrdé a těžko přijatelné podmínky. Vždyť na začátku je vždy záliba a láska ke kočičkám.
5. Co se týče plodnosti špatně rozumím větě, že přítomnost vlohy pro kadeřavost snižuje plodnost zejména kadeřavých koček a proto jsou kočky s vlohou nežádoucí v chovu perských. Kdyby kadeřavé snižovaly plodnost perských tak by to byl důvod k zamyšlení pro nežádoucí spojení kadeřavých a perských, ale takto je možné, že kadeřavé izolované od perských možná nebudou vůbec schopné samostatné reprodukce. Další důvod proč se nebránit spojením perských s kočkami s vlohou pro kadeřavost. V mém chovu zatím jedinci BRX a PERvar s plodností problémy nemají, jen kočky mají hůře postřehnutelnou říji.
6. V bodě met.listu o získávání chovnosti není zcela jasné, zda budou soutěžit všech kočky BRX dohromady nebo budou rozděleny podle barevných variant. Jak bude koček přibývat bude velmi těžké získat třeba jen trvalou chovnost, když budou jak „kočky domácí“ soutěžit všechny dohromady.
Kam budou zařazeny všechny kočky PERvar na výstavách, budou odděleny od PER a budou posuzovány jako kočky domácí, i když fenotypově se bude jednat o zvířata téměř totožná nebo totožná s PER?
Závěrem bych chtěla říci, že podmínky stanovené v metodickém listě jsou pro mne a myslím i pro jiné chovatele příliš tvrdé a mám obavu, že nové chovatele tohoto krásného plemene BRX odradí od chovu. Navíc po zkušenostech co mám, skromně říkám i zbytečně a neopodstatněle tvrdé. Možná nemám pravdu, proto berte vše jen jako názor chovatele z vlastní praxe, ale prosím alespoň mi na jiných příkladech dokažte, že vaše podmínky jsou opodstatnělé a můj chov je vzácnou vyjímkou který nepotvrzuje pravidlo.
Protože jsem si toto vznikající plemeno zamilovala, přeji českým chovatelům, ať se brzy podaří uznání České kadeřavé kočky

Miroslava Knoblochová



Napsáno v roce 2001  a posláno na chovatelskou komisi - dodnes jsem se nedočkala odpovědi